
Archiv Dění v akademii
Vyhledávání
Vybrané období: všechny dokumentyVelkomoravské elity, profesoři v Praze ve středověku či německá literatura v Česku. Témata z historie a dějin literatury ovládla 15. ročník Cen Nakladatelství Academia. Publikaci Pavla Janouška a kolektivu autorů Dějiny české literatury v Protektorátu Čechy a Morava porota 18. září 2023 přiřkla titul kniha roku, a označila ji tak za absolutního vítěze. Dílo zvítězilo i v kategorii původních vědeckých nebo populárně-naučných prací.
Spolupráce na rozvoji potenciálu studentů a žáků, propagaci a popularizaci vědy i zlepšování života ve městě s využitím vědeckých poznatků. K těmto a dalším bodům se zavázali představitelé Akademie věd ČR a města Brna memorandem o spolupráci v brněnské Nové radnici 11. září 2023.
První místo v jedné z kategorií pro youtubový kanál Zvěd, ocenění Top rated pro podcast Věda na dosah a časopis AΩ / Věda pro každého a finálová nominace pro Vědu fotogenickou. Popularizační projekty Akademie věd ČR bodovaly v 21. ročníku prestižní oborové soutěže Zlatý středník, kterou pořádá PR klub. Ceny se předávaly na ceremoniálu ve čtvrtek 7. září 2023 v pražském klubu SaSaZu.
Novátorství a významné objevy ve fyzice, biologii i historii vysloužily vědcům ocenění v podobě čestných medailí. Za přínos vědě je badatelkám a badatelům předala 4. září 2023 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a místopředsedové příslušných vědních oblastí v sídle instituce na Národní třídě v Praze.
V sobotu 12. srpna 2023 ve věku 73 let nečekaně zemřel Petr Sommer, dlouholetý pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze, spoluzakladatel a někdejší ředitel Centra medievistických studií AV ČR a UK, člen Rady Historického ústavu AV ČR a Učené společnosti ČR. V roce 2017 obdržel nejvyšší tuzemské vědecké ocenění Česká hlava.
Stanovisko předsednictva Akademické rady Akademie věd České republiky k informacím médií o probíhajícím interním auditu
Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR a David Staněk s Hanou Hanzlíkovou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se stali novými členy Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO). Trojici nových českých zástupců doplňuje Dalibor Blažek z CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. V prestižní komunitě EMBO je v současné době zastoupeno více než 2000 vědkyň a vědců z celého světa. Letos přibylo 69 nových, z toho 4 z Česka, což je nebývalý úspěch. Celkový počet členů působících v České republice stoupl na 16.
Pro špičkové vědce a vědkyně jsou stále důležitější mezinárodní zkušenosti. Pro instituce zase kontakty a spolupráce, které mohou v zahraničí navázat a prohlubovat. Nejinak je tomu i v případě Akademie věd ČR a jejích pracovišť. Jak se prošlapávají cesty mezinárodní spolupráce, vysvětlil v květnovém čísle interního e-časopisu Akademie věd AB / Akademický bulletin David Honys z Akademické rady AV ČR.
Slitiny pro lepší implantáty, výzkum blesků, protinádorová léčba, ale i moderní pohanství nebo středověké univerzity. Nejen v těchto oblastech bádají mladí vědci a mladé vědkyně z Akademie věd ČR, kteří ve středu 21. června 2023 převzali prestižní Prémii Otto Wichterleho. Ceremoniál se uskutečnil v pražské Lannově vile, kde laureátům ceny předala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Akademie věd ČR vyjadřuje zásadní nesouhlas s návrhem Ministerstva financí ČR k úpravě pravidel pro spolufinancování evropských strukturálních a investičních fondů. Pokud by došlo k jeho schválení, hrozí kolaps vědecko-výzkumné činnosti na pracovištích Akademie věd ČR a vážné ohrožení výzkumu na veřejných vysokých školách. Více se dočtete v následujícím prohlášení předsednictva Akademické rady AV ČR: